Dnešní příspěvek je 100. článek blogu. Sama jsem z toho trochu překvapená, ale je to tak. A proto jsem zvolila v našich zeměpisných šířkách poněkud netradiční jídlo, které ovšem nevyžaduje téměř žádný váš čas.

Doba přípravy: 5 minut polenta + chladnutí (asi hodinu), 20 minut příprava a var zeleniny

Kuchyňské náčiní: 2 hrnce, vařečka, nůž, zapékací mísa/plech

Na polentu s vařenou zeleninou potřebujeme

• 1 hrnek polenty
• 4 hrnky vody
• olivový olej/ghí
• sůl
• zeleninu dle výběru
• vodu na zalití zeleniny

Přiveďte k varu 4 hrnky vody s trochou soli, přidejte vydatné množství oleje/ghí a do vroucí vody pomalu za stálého míchání sypejte polentu.

Když ji vsypete najednou, budete mít polentové nedodělané knedlíky, můžete jim také říkat hrudky. Pravděpodobně nabudou rozličných tvarů a rozhodně se vám je nepodaří rozmíchat.

Jakmile polenta houstne, odstavte ji, nalijte na plech či zapékací mísu a nechte chladnout.

Zeleninu nakrájejte na libovolné kousky, zalijte vodou a vařte do změknutí.

Čím víc zeleniny, tím déle ji budete vařit, takže čas přípravy považujte za orientační.

Vodu ze zeleniny použijte na polévku, rizoto, omáčku nebo jinak, ale rozhodně ji nevylévejte, byla by to obrovská škoda, protože ve vodě bude spoustu minerálů ze zeleniny.

Na fotce vidíte mix brokolice, mrkve a bílé ředkve.

Když je zelenina hotová a polenta vychladlá, nakrájejte ji, chcete-li, ještě osmahněte a zasypte oblíbeným kořením a podávejte např. s jogurtovým přelivem, s pažitkovou pomazánkou nebo jakkoliv jinak.

Polenta čili ječná mouka

Teď si říkáte, že jsem pěkný blázen. Každý přece ví, že polenta se dělá z kukuřičné mouky a na pultech obchodů je většinou instantní, takže ji máme za pět minut hotovou.

Doba pokročila a instantních pokrmů je všude spousty, ale kořeny polenty sahají až do 13. století a možná ještě hlouběji!

Ano, ano, bystří čtenáři, v té době u nás kukuřice skutečně ještě nebyla, neboť jsme o americkém kontinentu neměli nejmenší tušení a svět pro nás končil na západě Evropou, na jihu Afrikou a na východě Asií. A že je země kulatá nepřipadalo v úvahu.

Nicméně, toto téma přenechám historikům. Já vám chci předat kulinářské zajímavosti, které jsem se sama dozvěděla při pátrání za původem polenty.

Už nemusím příliš zdůrazňovat, že polenta se původně nepřipravovala z kukuřičné mouky. Úplně prapůvodně to byla mouka ječná a později také pšeničná (z různých druhů), žitná nebo pohanková, přidávaly se dokonce luštěniny. Ta kukuřičná vlastně přišla úplně nakonec a snad zůstala tolik oblíbená pro svoji žlutou barvu.

Zdroj: https://it.wikipedia.org/wiki/Polenta

Chcete-li si připravit polentu z jiné než kukuřičné mouky, použijte mouku hrubě mletou a vařte zvolna na mírném plameni. Sice se dnes tvrdí, že neinstantní kukuřičnou polentu máte hotovou za 20 minut, ale Italové ji vždy vařili alespoň hodinu. Měli na ni speciální kotlíky a špachtli z ořechového dřeva. Že je hotová, se poznalo podle toho, že špachtle v polentě stála.

Tak směle do toho, zkoušejte, ochutnávejte a nebojte se připravit si opravdovou polentu (nejen tu instantní).

PS: Já do ní přidávám olej, protože mi to s ním moc chutná. Co myslíte, odkud jsem to odkoukala?

PPS: Na jaký způsob připravujete polentu? Používáte vždy jen tu kukuřičnou? Pište své zkušenosti sem do komentářů nebo přímo mně na e-mail třeba přes formulář zde>>.

Vaše tvůrkyně uzdravujícího menu